|
|
Závěť
Havlíková, Julie ; Lederer, Vít (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Záv Tato diplomová práce pojednává o jednom z po ízení pro p ípad smrti, a to o záv ti. Cílem práce je popsat a rozebrat nyní ú innou právní úpravu záv ti obsaženou v zákon . 89/2012 Sb., ob anský zákoník, která oproti úprav p edcházející z staviteli nabízí široké spektrum možností, jak ovlivnit osud svého majetku po smrti. Jak na záv , tak na instituty s ní související je v práci pohlíženo nejen z hlediska právní úpravy samotné, ale rovn ž z hlediska judikatury, pokud možno aktuální, ale i historické. Sou asn je erpáno z komentá , d vodových zpráv, odborných lánk a dalších literárních zdroj v etn krátkého nahlédnutí do právních úprav zahrani ních. Kapitola první je úvodem do d dického práva obecn . Nalézá se v ní také pojednání o tradi ních zásadách tohoto právního odv tví v etn rozboru p edpoklad d d ní. V následující druhé kapitole je o záv ti pojednáno podrobn ji v etn po izovací zp sobilosti, problematiky omylu a výkladu záv ti. Rovn ž je zde nastín no porovnání záv ti s d dickou smlouvou a dov tkem, které jsou dalšími po ízeními pro p ípad smrti. Kapitola t etí je v nována formám záv ti v etn záv tí privilegovaných. Kapitola tvrtá se zaobírá institutem, který se v ú inné právní úprav nevyskytuje, avšak diskuze o jeho zavedení v právním prost edí probíhají. Tímto institutem je záv ve form videa....
|
|
|
Komparativní analýza českého a francouzského dědického práva a rozbor příslušné francouzské právní terminologie s glosářem
ZÍKOVÁ, Tereza
Hlavním cílem této bakalářské práce je komparativní analýza české a francouzské právní úpravy dědického práva. Druhotným cílem je analýza příslušných právních termínu. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol, které se následně dělí na dílčí podkapitoly. První kapitola pojednává o české právní úpravě dědického práva. Druhá kapitola se věnuje úpravě dědického práva ve Francii a ve třetí kapitole následuje komparace české a francouzské úpravy dědického práva. Poslední kapitola obsahuje rozbor konkrétní francouzské právní terminologie a její součástí je také francouzsko-český glosář. Práce je zakončena závěrem a resumé ve francouzštině.
|
|
|
Komparativní analýza českého a španělského dědického práva a rozbor příslušné španělské právní terminologie s glosářem
BUROVÁ, Tereza
Cílem této bakalářské práce je popsat a porovnat dědické právo v České republice a Španělském království. Text je členěn do několika kapitol. Teoretická část obsahuje úvodní kapitoly, které jsou věnovány popisu římského dědického práva a historickému vývoji pramenů na území těchto zemí. Dále následuje popis nejdůležitějších institutů dědického práva obou států a jejich komparace. Praktická část se věnuje jazykovému rozboru souvisejících termínů a sestavení španělsko-českého glosáře. Práce je zakončena resumé ve španělském jazyce.
|
|
|
Závěť - srovnání české a německé právní úpravy
Svejkovská, Teodora ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
v českém jazyce Cílem diplomové práce je srovnat právní úpravu závěti v české a německé právní úpravě. V diplomové práci je použit metodický postup a maiori ad minus. Po obecné charakteristice závěti se diplomová práce zaměřuje na úpravu závěti v římském právu, které výrazně ovlivnilo současnou českou i německou právní úpravu testamentu. Poté je pozornost věnována vývoji závěti na českém území ve 20. století, zejména úpravě závěti v občanském zákoníku č. 40/1964 Sb. Následně diplomová práce charakterizuje současnou právní úpravě závěti v českém občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. Analýza vychází zejména z právních předpisů, odborných komentářů a odborné literatury, soudních rozhodnutí a z internetových zdrojů. Po zpracování právní úpravy závěti v českém právním řádu se diplomová práce zaměřuje na právní úpravu závěti v německém právním řádu. V této kapitole je použit obdobný metodologický postup a právní zdroje. Srovnání české a německé právní úpravy závěti přineslo následující závěry: Ačkoliv jsou si obě právní úpravy závěti velmi podobné, zejména z důvodu historických kořenů v českém a německém právním řádu, přesto lze mezi obě právními řády najít rozdíly, např. pojetí testovací způsobilosti, formy závěti atd. BGB upravuje institut závěti detailněji a pracuje s některými pojmy, které české právo...
|
|
|
Právní postavení pozůstalého manžela
Sáblíková, Martina ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Právní postavení pozůstalého manžela Abstrakt Tématem rigorózní práce je právní postavení pozůstalého manžela. V úvodu této práce jsem se zaměřila na smrt manžela, kterou se stává druhý manžel manželem pozůstalým. V rámci této kapitoly jsem přihlédla jak k hmotně-právním, tak k procesně- právním aspektům právní úpravy, tedy k dokazování smrti, včetně řízení o určení data smrti, ale i k domněnce smrti, včetně nezvěstnosti. Pokusila jsem se pak poukázat na problematiku určování data smrti, spojenou s dědickým právem. V rámci druhé kapitoly věnující se postavení pozůstalého manžela z hlediska dědického práva jsem se zaměřila na dědické právo jako takové, včetně dědické nezpůsobilosti a svéprávnosti. V rámci tohoto tématu jsem se pokusila rozebrat postavení pozůstalého manžela jako zákonného dědice (jeho postavení v rámci první a druhé dědické třídy), na manžela jakožto nezpůsobilého dědice, též jako dědice závětního a nakonec jako dědice z dědické smlouvy. Snažila jsem se též zamyslet nad otázkou, proč není v právní úpravě České republiky považován pozůstalý manžel za dědice nepominutelného, ačkoli v jiných právních úpravách manžel nepominutelným dědicem je. Další kapitola se zabývala postavením pozůstalého manžela z hlediska společného jmění manželů. Zprvu bylo nutné vymezit pojem společného jmění manželů,...
|
|
|
Dědění ze závěti
Pecha, Martin ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Dědické právo je odvětvím práva soukromého, které se zabývá přechodem majetkových práv a povinností po smrti zůstavitele na jeho dědice. S účinností nového občanského zákoníku došlo ke značným změnám v oblasti dědického práva. Konečně tak právní úprava věnuje dědickému právu, potažmo i problematice dědění ze závěti, pozornost, kterou si zaslouží. Po více než šedesáti letech se do našeho právního řádu navracejí instituty jako vedlejší doložky závěti, dědická smlouva, privilegované formy závěti, odkaz, vulgární substituce či svěřenské nástupnictví. Nejen díky těmto institutům může konečně zůstavitel svobodně a podle svých představ uspořádat své majetkové poměry mortis causa. Cílem předkládané diplomové práce je rozebrat z hmotněprávního hlediska problematiku dědění ze závěti podle nového občanského zákoníku účinného od 1. ledna 2014. Diplomovou práci jsem rozdělil na dvě části. První část je rozdělena do pěti kapitol, které se zabývají jednotlivými předpoklady dědění. Mezi předpoklady dědění patří smrt zůstavitele, existence pozůstalosti, způsobilost dědice, právní důvod dědění a přijetí, případně neodmítnutí dědictví. Splnění všech předpokladů dědění je nezbytné, aby mohlo dojít k přechodu pozůstalosti na dědice. Druhá, stěžejní část, která je rozdělena do sedmi kapitol, pojednává o závěti jako...
|
|
|
Přechod pozůstalosti na dědice
Chvalová, Teodora ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
PŘECHOD POZŮSTALOSTI NA DĚDICE Abstrakt Cílem této rigorózní práce je vysvětlit problematiku přechodu pozůstalosti na dědice. V úvodu jsou definovány jednotlivé kapitoly této práce. Hlavní pozornost je zaměřena na současnou právní úpravu přechodu pozůstalosti na dědice obsaženou v § 1670 - § 1713 současného občanského zákoníku. Pro lepší pochopení vybraného tématu je nejprve obecně charakterizována pozůstalost a dědictví. Dále jsou vysvětleny jednotlivé stěžejní pojmy, které se problematiky přechodu pozůstalosti na dědice týkají. Jedná se tak o správu pozůstalosti, správce pozůstalosti a jeho práva a povinnosti, předmět správy pozůstalosti, volné nakládání s majetkem, rozdíly mezi prostou a plnou správou pozůstalosti. Pojednáno je i o soupisu pozůstalosti, jeho účelu, nařízení, hrazení nákladů, nahrazení, neúplném soupisu a problematice postavení věřitelů. Zmíněna je i závěra pozůstalosti a způsoby rozdělení pozůstalosti, na základě poslední vůle zůstavitele, určení třetí osoby, dohody dědiců, rozhodnutí soudu, s tím související vypořádání mezi dědici a rozdělení pohledávek a dluhů. Velmi detailně je řešena problematika dluhů v rámci přechodu pozůstalosti na dědice. Jsou vysvětleny právní účinky výhrady soupisu, práva věřitelů, odmítnutí dědictví, odloučení pozůstalosti a další pojmy vztahující se k dluhům...
|
|
|
Výhrada soupisu a odpovědnost za dluhy zůstavitele
Slaná, Aneta ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Lederer, Vít (oponent)
Výhrada soupisu odpovědnost za dluhy zůstavitele Rigorózní práce je zaměřena na vzájemně se doplňující výhradu soupisu odpovědnost dědiců za dluhy, což je možná jedno nejpopulárnějších témat rámci dědického práva. důsledku navrácení se novelou občanského zákoníku tradičnímu pojetí zákonodárce oprášil hned několik významných institutů známých minulého století. Je jím mnohdy nepochopené právo výhrady soupisu, když dědic jej musí uplatnit, aby odpovídal za dluhy zů omezeně, přičemž za účinnosti předcházejícího občanského zákoníku tomu tak bylo automaticky ze zákona. Dále je také institutem chránícím znevýhodněné skupiny dědiců. Alespoň se tak může na první pohled zdát Někdy totiž může být soupis pozůstalosti neúměrnou přítěží pro dědice, jen aby byl ochráněn například dědic neznámý či nepřítomný. Odpovědnost za dluhy zůstavitele či lépe řečeno její rozsah je vesměs otázkou pro dědice zásadní, aby mohl učinit rozhodnutí, zda dědictví odmítne nebo ho přijme. Bude li dědic poslušným účastníkem řízení pozůstalosti, může svou odpovědnost omezit nikoliv pouze výhradou soupisu, nýbrž občanský zákoník poskytuje maximalizaci ochrany dědice ještě institut konvokace věřitelů. textu zákona nejsou ovšem hned na první pohled zřejmá pravidla, nichž lze stanovit jakým způsobem má být věřitelům zůstavitele plněno. Proto je...
|
|
|
Přechod pozůstalosti na dědice
Chvalová, Teodora ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
PŘECHOD POZŮSTALOSTI NA DĚDICE Abstrakt Cílem této rigorózní práce je vysvětlit problematiku přechodu pozůstalosti na dědice. V úvodu jsou definovány jednotlivé kapitoly této práce. Hlavní pozornost je zaměřena na současnou právní úpravu přechodu pozůstalosti na dědice obsaženou v § 1670 - § 1713 současného občanského zákoníku. Pro lepší pochopení vybraného tématu je nejprve obecně charakterizována pozůstalost a dědictví. Dále jsou vysvětleny jednotlivé stěžejní pojmy, které se problematiky přechodu pozůstalosti na dědice týkají. Jedná se tak o správu pozůstalosti, správce pozůstalosti a jeho práva a povinnosti, předmět správy pozůstalosti, volné nakládání s majetkem, rozdíly mezi prostou a plnou správou pozůstalosti. Pojednáno je i o soupisu pozůstalosti, jeho účelu, nařízení, hrazení nákladů, nahrazení, neúplném soupisu a problematice postavení věřitelů. Zmíněna je i závěra pozůstalosti a způsoby rozdělení pozůstalosti, na základě poslední vůle zůstavitele, určení třetí osoby, dohody dědiců, rozhodnutí soudu, s tím související vypořádání mezi dědici a rozdělení pohledávek a dluhů. Velmi detailně je řešena problematika dluhů v rámci přechodu pozůstalosti na dědice. Jsou vysvětleny právní účinky výhrady soupisu, práva věřitelů, odmítnutí dědictví, odloučení pozůstalosti a další pojmy vztahující se k dluhům...
|
|
|
Právní postavení pozůstalého manžela
Sáblíková, Martina ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Právní postavení pozůstalého manžela Abstrakt Tématem rigorózní práce je právní postavení pozůstalého manžela. V úvodu této práce jsem se zaměřila na smrt manžela, kterou se stává druhý manžel manželem pozůstalým. V rámci této kapitoly jsem přihlédla jak k hmotně-právním, tak k procesně- právním aspektům právní úpravy, tedy k dokazování smrti, včetně řízení o určení data smrti, ale i k domněnce smrti, včetně nezvěstnosti. Pokusila jsem se pak poukázat na problematiku určování data smrti, spojenou s dědickým právem. V rámci druhé kapitoly věnující se postavení pozůstalého manžela z hlediska dědického práva jsem se zaměřila na dědické právo jako takové, včetně dědické nezpůsobilosti a svéprávnosti. V rámci tohoto tématu jsem se pokusila rozebrat postavení pozůstalého manžela jako zákonného dědice (jeho postavení v rámci první a druhé dědické třídy), na manžela jakožto nezpůsobilého dědice, též jako dědice závětního a nakonec jako dědice z dědické smlouvy. Snažila jsem se též zamyslet nad otázkou, proč není v právní úpravě České republiky považován pozůstalý manžel za dědice nepominutelného, ačkoli v jiných právních úpravách manžel nepominutelným dědicem je. Další kapitola se zabývala postavením pozůstalého manžela z hlediska společného jmění manželů. Zprvu bylo nutné vymezit pojem společného jmění manželů,...
|
host ::
RSS.